Rodiče „neviditelných“dětí s postižením chtějí od státu adekvátní péči

Obsah:

Rodiče „neviditelných“dětí s postižením chtějí od státu adekvátní péči
Rodiče „neviditelných“dětí s postižením chtějí od státu adekvátní péči
Anonim

„Chceme práva, ne omezení“je motto, pod kterým dnes protestovaly stovky rodičů dětí s postižením v Sofii, Varně, Burgasu a Slivenu. Podle nich chybí jednotný systém poskytování komplexní péče o děti se zdravotním postižením. Lepší přístup k rehabilitaci, adekvátní financování léčebných procedur a zjednodušení hodnotících kritérií pro TELK jsou jen některé z požadavků rodičů.

V Sofii se rodiče dětí se zdravotním postižením spolu s dětmi se zdravotním postižením sešli v 11 hodin před Národním shromážděním, jejich další zastávkou bylo náměstí před Radou ministrů. Prohlídka prošla také Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem školství a vědy. Poté se demonstranti vrátili do Národního shromáždění. Více než dvě hodiny děti i jejich rodiče snášeli chlad a vítr, ale chtěli je vidět. Zástupce protestujících rodičů dětí se zdravotním postižením přijal bohužel pouze náměstek ministra sociálních věcí Lazar Lazarov.

Rodiče chtějí změny v sociální, zdravotní a vzdělávací politice pro děti a dospělé se zdravotním postižením, aby podpořily odpovědné rodičovství. Jejich požadavky jsou uvedeny v otevřeném dopise institucím.

Toto sdílela Boryana Draganova, jejíž dcera má dětskou mozkovou obrnu, s MyClinic.bg:

„Rodiče dětí s postižením z celé země se spojili se společnými požadavky na instituce. Protože zevnitř vidíme skutečné průlomy v systému zdravotní a sociální pomoci i v právních potřebách dětí se zdravotním postižením a jejich rodin. Trpěli jsme absurditami ve zdravotnictví, v systému TELK, falešnými rozhodnutími TELK, které ve skutečnosti okrádají nemocné. Absurdní je i umístění dětí starších 18 let s kombinovaným postižením do opatrovnictví. Já jako rodič jsem nucen žalovat svou dceru, abych jí sebral práva a pobíral sociální důchod, abych jí koupil léky, protože to sama neumí. Lidé s kombinovaným postižením by měli mít jiné postavení než lidé s duševním onemocněním. Tento případ mě bude stát od 300 do 800 BGN, podle toho, kolik znaleckých posudků si soud vyžádá. Musím také zaplatit 300 BGN oficiálnímu ochránci dítěte proti mně. Sledoval jsem ho 16 let a budu ho sledovat i nadále, ale musím státu dát 500 až 800 BGN, abych mohl nadále brát jeho důchod ve výši 235 BGN! Zní to více než absurdně. Navíc poté, co dítě dosáhne 18 let, je jeho rehabilitace, většina dávek, zastavena. Vypadnou ze systému a stanou se neviditelnými. Jedeme domů a zůstáváme tam, protože zde není žádné centrum denní péče pro lidi s vícenásobným postižením a není zde žádná specializovaná nemocnice.“

Doporučuje: