Doc. Rumiana Yankova: Kůže je obrazovka, která odráží stav těla

Obsah:

Doc. Rumiana Yankova: Kůže je obrazovka, která odráží stav těla
Doc. Rumiana Yankova: Kůže je obrazovka, která odráží stav těla
Anonim

doc. Dr. Rumyana Yankova je absolventkou bývalého Vyššího lékařského institutu v Plovdivu. Je specialistou v oboru dermatologie a venerologie a alergologie. Obhájila disertační práci na téma: Metoda „kožního okna“ve studiích kontaktní hypersenzitivity.

Od roku 1993 je docentem a od roku 2000 do roku 2016 je přednostou Dermatologické a venerologické kliniky. Je dlouholetým přednostou Kliniky alergologie na Lékařské univerzitě v Plovdivu.

Je členem Rady poradců Institutu pro klinickou expertizu ve Francii a spoluzakladatelem bulharské pobočky téhož institutu, členem Evropské akademie dermatologie a venerologie. Je také členem vedení Bulharské dermatologické společnosti a místopředsedou Dermatoalergologické sekce. Je předsedou organizací „Dermatologie a venerologie“a „Asociace proti rakovině kůže“.

V současné době vede oddělení dermatologie a alergologie v Palmed Medical Center v Plovdivu.

doc. Yankova je majitelkou a manažerkou kliniky "MediDerma - Klinická dermatologie, alergologie a estetická medicína" v Plovdivu. Mluvíme s ní o nejlepších způsobech, jak se toto léto starat o svou pleť.

Prof. Yankova, jakým výzvám čelí naše pleť na jaře a v létě?

- Nejběžnější výzvy na jaře a v létě souvisí s klimatickými změnami těchto ročních období. Sluneční paprsky, tak očekávané po chladné zimě, pokožku příjemně prohřívají a revitalizují. Ale ne na dlouho.

Při nadměrném vyžívání se na slunci, zejména v poledne, na kůži obličeje a případně na jiných nekrytých místech, někteří lidé pociťují nepříjemný pocit podráždění až svědění a jsou možné i vyrážky, jako jsou zarudlé fleky a pupínky. Tyto poruchy mohou souviset jak s agresivním působením slunečních paprsků na jemnou a nepřipravenou pokožku, tak s používáním kosmetických přípravků.

V péči o takové případy je vhodné postižená místa omývat pouze vodou a nepoužívat žádnou kosmetiku. Pokud v následujících dnech popisované poruchy neustoupí a zesílí, je doporučeno vyšetření dermatologem.

V létě se podobné kožní problémy mohou objevit také při dlouhodobém pobytu na slunci a kombinaci pocení, těžké kosmetiky, kontaktu se syntetickým a sytě barevným oblečením, vystavení kvetoucím rostlinám na loukách, lesích a loukách.

Jaká nebezpečí pro kůži číhají v bazénech a v moři?

- Problémem může být silně chlorovaná bazénová voda, která pokožku nejen vysušuje, ale také dráždí a způsobuje nealergickou kontaktní dermatitidu s pálením, svěděním až zarudnutím. Tím spíše, pokud se použije nevhodná kosmetika obsahující parfémy a konzervační látky.

Mořská voda vede pouze k vysušení pokožky, ale silné slunce, horko, vlhký vzduch, pocení a parfémovaná kosmetika často způsobují nežádoucí kožní reakce, nealergické nebo alergické. Při použití nespecializovaných opalovacích přípravků je možné fotopodráždění, tzn. nealergická reakce způsobená interakcí mezi ultrafialovými paprsky a chemickými složkami (oktokrylen, benzofenon-3 atd.) v opalovacím přípravku.

Image
Image

doc. Rumyana Yankova

Výsledkem je opět zarudlá, pálící a svědivá pokožka, kterou je nutné před sluncem chránit nejprve pouze stínem a poté opatrně opalovacími krémy pro citlivou pokožku a s přísadami, které byly vyvinuty k vyvolání fotosenzitivity. V takových případech se také doporučuje používat opalovací přípravky s minerálními přísadami (oxid titaničitý a oxid zinečnatý), v mikronizované formě nevedou k nežádoucímu bělení povrchu kůže. Tento typ produktu je doporučován i pro děti s kůží se sklonem k atopii a dermatitidě a ekzémům.

Pokud jde o infekce, při dnešních požadavcích na dezinfekci v bazénech není přípustné mít riziko bakterií a virů. Problém může vzniknout spíše výskytem plísňové infekce na chodidlech a mezi prsty, zejména při dlouhodobém pobytu ve vodě, promáčení pokožky a vytváření potřebného vlhkého prostředí pro rozvoj plísní na povrchu kůže.

Jaké by mělo být chování lidí s chronickou kopřivkou na jaře a v létě? Jaká místa navštívit a jaká ne? Jak se chránit?

- Lidé s chronickou kopřivkou mohou zaznamenat exacerbaci onemocnění, pokud jsou závislí na kvetoucích rostlinách nebo vystavení slunci a teplu. V takových případech se doporučuje vyhýbat se pobytu venku, zejména během horkých a slunečných hodin dne. Těmto pacientům se doporučuje nosit s sebou předepsaná antialergická léčiva a po konzultaci s ošetřujícím dermatologem zvýšit jejich dávky.

Bylinné topické přípravky se nedoporučují, protože někdy rostliny a rostlinné extrakty, jinak užitečné pro vnitřní použití, mají fotosenzibilizační účinek při kontaktu s pokožkou a současném vystavení ultrafialovým paprskům. To se děje např. u třezalky, arniky, celeru, kůry a oleje ze zeleného citronu (limetky), perleti atd.

Na jednu stranu je nám neustále podsouváno, že slunce je nebezpečné pro kůži, předpoklad rakoviny atd. Na druhou stranu obrovská část populace, včetně dětí, trpí vitamínem D nedostatek. Kde je zlatá střední cesta vystavování se slunci?

- V lidské povaze neexistují žádné jednoznačné škody a výhody. Přínos slunce jako životodárného faktoru by se neměl popírat – zabíjí mikroorganismy, posiluje kosti, snižuje riziko rakoviny vnitřních orgánů, upravuje krevní tlak, zlepšuje náladu a spánek, ale i další tělesné funkce. Uvedené aktivity slunce a ultrafialových paprsků jsou známy již z minulosti.

V minulosti však měly tyto paprsky úplně jinou, velmi nízkou intenzitu, dlouhodobý pobyt na vzduchu byl dobrý pro kožní syntézu vitaminu D, bez nebezpečí předávkování a poškození pokožky. Je známo, že síla slunečního záření se za posledních několik desetiletí mnohokrát zvýšila.

Potřebná dávka pro syntézu dostatečného množství vitaminu D je tedy dnes získána ve velmi krátké době při oslunění nechráněných částí povrchu kůže – obličeje, částečně rukou a nohou od 15 minut do 2-3 hodiny, v závislosti na barvě kůže, a ne v době oběda. Ale prodloužení slunečního záření vede k předávkování se všemi důsledky nevratného poškození buněk epidermis a dermis, jejich DNA, enzymatických procesů a dalších abnormálních jevů.

Jsou kožní nemoci pouze kožní?

- Kůže je největším orgánem lidského těla a její onemocnění jsou onemocnění s doprovodnými změnami na kloubech, orgánech nervového, kardiovaskulárního, vylučovacího a dalších systémů těla. Proto je léčba kožních onemocnění téměř vždy kombinována s terapií postižených vnitřních orgánů.

Covid je také spojován s kožními vyrážkami. Jak dalece je lze zaznamenat?

- Kožní projevy při infekci covidem jsou běžné. Je to pochopitelné, protože při této infekci jsou postiženy nejmenší krevní cévy, kterých je nespočet a jsou přítomny ve všech tkáních, orgánech a systémech. Vzhledem k tomu, že kožní léze jsou na povrchu, jsou snadno viditelné a diagnostikované. A to logicky dokazuje, kolik neviditelných a nediagnostikovaných poškození je ve všech orgánech, a to i bez hmatatelných klinických příznaků, ale s odpovídajícími následky po dlouhou dobu po odeznění akutních poruch onemocnění.

Je něco důležitého, co musíte našim čtenářům sdělit, na co jsem se zapomněl zeptat?

- Kůže je obrazovka, která odráží vnitřní stav těla. Ve skutečnosti je to také místo, kde se agresivní vnější faktory z prostředí střetávají s vnitřními reakcemi těla, a proto se na povrchu kůže objevuje tolik příznaků provázených působením na celý organismus. To ukazuje na potřebu komplexní léčby a péče o kožní onemocnění, abychom nedopustili neomluvitelnou neúplnost léčby, kterou naše pacientka vyžaduje.

Doporučuje: