Virolog z "Ajibadem City Clinic Hospital Tokuda" prof. Radka Argirová nabízí zajímavý historický pohled na současnou situaci s COVID-19 na pozadí epidemií a pandemií v moderním světě
Zveřejňujeme její přednášku „Moderní věda a globální virové infekce – Ebola, chřipka, HIV a COVID-19“, přednesenou na semináři v letovisku „Albena“, pořádaného nadací „MOST“.
Existují údaje, že již v roce 2012 začal kolovat koronavirus SARS-CoV-2, který je příčinou současné pandemie COVID-19.
V roce 2012 bylo v Číně nutné povrchové čištění při likvidaci starého podzemního dolu. V dole byly tisíce mrtvých i živých netopýrů. Na úklidu se podílelo devět pracovníků, z nichž sedm později zemřelo na atypický zápal plic.
Ve vědě platí, že když je příčina něčeho neznámá, biologický materiál se uchovává pro budoucí výzkum. Dnes je tedy zjištěno, že tento biologický materiál obsahuje přesně koronavirus SARS-CoV-2 způsobující epidemii COVID-19.
Virus přešel v roce 2012 z netopýrů na lidi a začal se vyvíjet, aby se přizpůsobil, stal se přenosným a šířil se z člověka na člověka.
Pandemie začala ve Wu-chanu (Čína) na konci roku 2019. V lednu 2020 bylo 1000 případů ve 12 zemích, ale velmi rychle se koronavirus rozšířil po celém světě a zasáhl miliony lidí. 11. března, s více než 100 postiženými zeměmi, vyhlásila WHO pandemii.
K 1. dubnu již bylo nakaženo přes 1 milion lidí. V říjnu přesáhly 43 milionů lidí. Šíření viru je rychlé a exponenciální. Itálie, jako centrum vysoce rozvinutého cestovního ruchu, byla poprvé ovlivněna evropskými zeměmi.
Ale i země jako Bulharsko, které epidemie zachvátila později, měly málo času na reakci – vyškolit svůj personál, přijmout preventivní opatření, vypořádat se s ekonomickým šokem.
Přehled ohnisek
Epidemie se pravidelně objevují v průběhu lidské historie. Pandemie COVID-19 (SARS-CoV-2) určitě nebude poslední. Jsme svědky několika epidemií: HIV/AIDS, která začala v USA v roce 1980; SARS-CoV – z Číny v roce 2003; MERS-CoV – z Arabského poloostrova v roce 2008; H1N1 (prasečí chřipka) – z Mexika v roce 2009; Ebola – 2014-2016 ze západní Afriky; Zika - od Pacifiku po Ameriku 2015-2016; COVID-19 (SARS-CoV-2) – z Číny 2019–2020
„Mezi těmito epidemiemi záměrně vynechávám hepatitidu C, protože na tuto infekci již existuje terapie, jejímž prostřednictvím se infikovaní zcela vyléčí, a tento virus již není pro lidstvo hrozbou.
Zmíněné infekce jsou zoonózy, to znamená, že přecházejí ze zvířat na člověka a na jiná zvířata. Z tohoto důvodu nemůžeme předpovědět, zda virus přežije a adaptuje se, nebo zda spontánně zmizí.

Prof. Radka Argirová
Všechny uvedené epidemie jsou způsobeny viry, které obsahují RNA a jsou vysoce variabilní, náchylné k mutacím. Zatímco viry obsahující DNA mají stabilnější strukturu a jsou méně proměnlivé. RNA viry se rychle množí, zabíjejí nebo šetří infikovanou buňku a infikují sousední buňky lavinovitě. Když se člověk uzdraví, virus již není detekován, ale jsou izolovány specifické protilátky - to znamená, že je vytvořena specifická imunita proti tomuto viru. Zbývá objasnit, jak dlouho trvá imunita vůči SARS-CoV-2 a zda je imunita zavedena u všech infikovaných lidí. Protože existují vědecké zprávy, že u lidí, kteří mají asymptomatický COVID-19 nebo s velmi mírnými příznaky, je trvanlivost protilátek asi tři měsíce,“vysvětlil odborník.
Proto veškeré úsilí světové vědecké komunity směřuje k vytvoření vakcín. V současné době se ve světě, včetně Bulharska, vyvíjí přes 120 vakcín. Nejdůležitější na vakcínách je, že napadají struktury viru, které nebudou mutovat. V opačném případě nebudou vakcíny účinné. Naštěstí se mutace v SARS-CoV-2 vyskytují mnohem pomaleji než u chřipkových virů. Proto nebude nutné každoročně měnit vakcínu SARS-CoV-2, jak se to dělá v případě kmenů mutovaných chřipkových virů v běžném roce.
Prevalence a mortalita
u koronavirů, které způsobily epidemie – SARS-CoV-2, SARS-CoV a MERS-CoV se liší. Současný koronavirus SARS-CoV-2 se celosvětově šíří mnohem rychleji než jeho předchůdci. Úmrtnost mezi potvrzenými případy je však výrazně nižší – 6,6 % u SARS-CoV-2; 9.6 pro SARS-CoV a 34.3 pro MERS-CoV.
„Není náhoda, že WHO začala být vážně znepokojena, když na Arabském poloostrově vypukla epidemie MERS-CoV. Této infekci se dostalo zvláštní pozornosti poté, co se Korejec vrátil ze Saúdské Arábie s příznaky podobnými chřipce a vyhledal pomoc na pohotovosti jedné z velkých jihokorejských nemocnic. Ale protože měl jen vysoké horečky a lehké dýchací potíže, nevěnovali mu hned pozornost. Musí čekat 6 hodin. Za tu dobu se mu podařilo nakazit 82 lidí, z nichž následně zemřelo 45. Velmi rychle se pochopilo, že nákazu způsobil MERS-CoV a že tento koronavirus pochází z jednohrbých velbloudů Arabského poloostrova. Nějak se tato epidemie sama omezila a zastavila se po 3-4 měsících.
Přestože nemá tak vysokou úmrtnost, nový koronavirus SARS-CoV-2 infikuje mnohonásobně více lidí. To je důvod, proč je úmrtí mnohem více než u předchozích koronavirů, které způsobily epidemie.
Počet nakažených a úmrtí na COVID-19 se v různých zemích po celém světě velmi liší. Přes četné studie nejsou důvody těchto rozdílů zcela pochopeny,“dodal virolog.
Problémem je asymptomatická infekce
Protože za přítomnosti symptomů je člověk vyšetřen, izolován a léčen. Zatímco asymptomatici ani nemají podezření, že šíří infekci.
„Přišli k nám na vyšetření hráči fotbalového týmu CSKA. Dva z nich měli pozitivní test na koronavirus. Ale nic necítili, byli čilí, usměvaví. Bylo těžké je přesvědčit, že jsou nakažliví a že by měli být izolováni.
Porovnáním virových mutací u pacientů z 28 zemí se zdrojovým kmenem z Wu-chanu se objevily tři hlavní kmeny SARS-CoV-2 s různou prevalencí a letalitou. Dvě z nich, které se ve vědecké literatuře nazývají G-mutace, dnes dominují, nikoli původní kmen.
Koronavirus je nyní stabilizovaný a mezi lidmi se cítí velmi dobře. Odnikud necítí žádný tlak, aby se změnil – ani od konkrétního léku, aby se vůči němu stal odolným, ani od vakcíny.
Koronavirus, který se šíří v Bulharsku, způsobuje závažnější průběh nemoci. Hrají zde ale další faktory. Byla provedena vysoce důvěryhodná studie o dopadu BCG vakcíny proti TBC na počet infekcí a úmrtnost na COVID-19.
V zemích, kde je BCG povinné (jako je Bulharsko), je počet nakažených nižší, ale úmrtnost je vyšší.
Počet potvrzených případů COVID-19 na milion obyvatel je výrazně nižší v zemích s povinným očkováním BCG – 710 lidí na milion ve srovnání s 2 912 lidmi na milion obyvatel v zemích bez povinného očkování. Podle těchto výsledků chrání BCG očkování před infekcí SARS-CoV-2 posílením přirozené imunitní odpovědi.
Prevalenci a mortalitu ovlivňují také genetické faktory (genotyp HLA). Vysvětlují rozdíly v individuální imunitní odpovědi na patogeny u každého konkrétního člověka.
Nakonec můžeme dojít k závěru, že mutace v genomu SARS-CoV-2, stav BCG vakcinace a lidský genotyp ovlivňují náchylnost k infekci. Zejména G-mutant koronaviru, který dnes pochoduje světem, nemá vztah k závažnosti onemocnění, nikoli k úmrtnosti, ale k možnosti proniknout do lidských buněk a infikovat je.
Vůbec si nemyslete, že virus v příštích 3-5 letech zmizí. Pro pandemii existují tři předpovědi: buď půjde s periodickými vrcholy a poklesy, nebo po dlouhodobé nízké prevalenci dojde k náhlému vrcholu a spadne zpět na náhorní plošinu, nebo přejde na trvalou náhorní plošinu, aniž by zmizela.
Tyto tři možnosti závisí na chování člověka, na opatřeních, která přijímá: fyzická vzdálenost, hygiena (mytí rukou a dezinfekce), nošení roušek, které do značné míry omezují šíření infekce,“shrnula prof. Argirová.