Vědci z Laboratoře experimentální virologie na univerzitě v Amsterdamu (Nizozemsko) učinili velmi špatnou předpověď pro COVID-19
Výsledky jejich studie byly publikovány v časopise Nature Medicine.
Vědci za posledních 35 let studovali čtyři další koronaviry – HCoV-NL63, HCoV-229E, HCoV-OC43 a HCoV-HKU1. Všechny tyto viry kolují mezi lidmi již dlouhou dobu a způsobují sezónní propuknutí akutních respiračních virových infekcí.
Výzkumníci zjistili, že k opětovné infekci stejným podtypem koronaviru dochází poměrně často a obvykle se to stane asi o rok později.
Podobný scénář může být typický pro všechny lidské koronaviry, včetně SARS-CoV-2, u kterých není u pacientů prokázána dlouhodobá imunita, navrhují autoři publikace.
Vědci dospěli k takovým závěrům na základě výsledků testování krevních vzorků od deseti obyvatel Amsterdamu.
Tito lidé darují krev na analýzu již od 80. let 20. století a dělají to pravidelně, mnohokrát do roka, bez ohledu na to, zda jsou zdraví nebo nemocní. To je důležité, protože mnoho infekcí koronavirem je asymptomatických. Celkem 517 vzorků krve účastníků bylo analyzováno na protilátky proti koronavirům.
V průměru u každého účastníka výzkumníci nalezli tři až 17 epizod nárůstů hladiny protilátek, které byly interpretovány jako případy reinfekce.
Ve vzácných případech byl interval mezi infekcemi šest měsíců, ale nejčastěji tento interval trval asi rok, což ukazuje na křehkost ochranné imunity, píší vědci.
Výzkum ukazuje, že hladiny protilátek proti SARS-CoV-2 začínají klesat v prvních dvou měsících po infekci, zejména po nejběžnější mírné až středně těžké formě COVID-19. Podobné schéma snižování hladiny protilátek v krvi je typické pro ostatní koronaviry.
Kromě toho, jak vědci zjistili, minimum nákazy koronavirovými infekcemi se vyskytuje ve třech letních měsících a prvním podzimním měsíci – červnu, červenci, srpnu a září, a maximum v zimních měsících. Vědci naznačují, že v postpandemické éře v zemích s mírným klimatem získá COVID-19 právě takový sezónní charakter.
