Prof. Dr. Nikola Grigorov, MUDr.: Geneticky nejsme na setkání s koronavirem připraveni stejně

Prof. Dr. Nikola Grigorov, MUDr.: Geneticky nejsme na setkání s koronavirem připraveni stejně
Prof. Dr. Nikola Grigorov, MUDr.: Geneticky nejsme na setkání s koronavirem připraveni stejně
Anonim

Prof. Dr. Nikola Grigorov, MD, je uznávaný vědec a specialista, jehož kariéra zahrnuje všechny úrovně hierarchie lékařské profese. Jeden z předních specialistů v oboru vnitřního lékařství a gastroenterologie s dlouholetou praxí. V současné době je cenným konzultantem oddělení gastroenterologie a dalších jednotek v nemocnici Pirogov. Je členem správní rady Evropské federace ultrazvuku v medicíně a vědecké rady téže organizace a také Amerického institutu ultrazvuku v medicíně. Specializoval se na Prahu, Kodaň, Tokio.

Prof. Grigorove, na úvod žádám o váš postoj, postřehy, rady, kritiku v souvislosti s pandemií, která po nás dodnes doslova šlape?

- Koronavirová infekce je problém, který má mnoho tváří, z nichž první je lékařská část problému. Vyjadřuje to, jak by se společnost měla s touto pandemií vypořádat. My, vědci a vlastně všechny lékařské laboratoře na světě, se zabýváme dešifrováním tohoto nového typu viru, o kterém panuje mnoho nejasností. Souvisí to také s vědeckým problémem.

Všimněte si, že žádná jiná pandemie, s výjimkou středověku, se nerozšířila tak rychle. Třetí velmi důležitý problém je ten veřejný, protože tolik lidí by v 21. století nemělo umírat. Navíc nelze lehce mluvit o nemoci, na kterou například v USA umírá 100 000 město, v Evropě - 20 000! Pravda, rizikových pacientů je více, ale to jsou již dílčí problémy, hlavní jsou veřejné vč. ekonomické problémy. Nemohu si pomoci, ale podotknout, že téma je také politické a s různými názory – někteří „pro“, jiní „proti“atd.

- A co vás nejvíce pobuřuje jako chování ve vztahu ke všem těmto opravdu vážným problémům?

- Nejvíc mě pobuřuje fakt, že často vznikají debaty, někdy až absurdní. Chci říct, že někteří lidé začínají cvičit a hledají argumenty, které by dokázaly, že tato nemoc je téměř přechodná, jako všechny ostatní chřipky. A protiklad zní: pozor, budeme hromadně umírat. Ani jedno není pravda a nakonec tyto debaty také dostávají politickou příchuť.

Tady vidíte, kolik tváří má pandemie, protože je velmi vážná. A z tohoto důvodu musíme dát slovo odborníkům, kteří problematiku znají, kteří nemoc viděli v přírodě, a ne na stránkách té či oné publikace. Proto bych řekl, že ve veřejnoprávních médiích velmi často víří skutečná mnohomluvnost. Pozorujeme několik odborníků a řadu lékařů blízkých novinářům, moderátorům, politikům, bohatým lidem, kteří říkají věci, které jsou přinejmenším nevhodné. Sami novináři jsou z toho všeho zmatení, chtějí problém snižovat na veřejnost, ale je manipulováno.

Například přijde imunolog a začne říkat protichůdné věci o vakcíně, aniž by tato osoba viděla živého pacienta s koronavirem, a konverzace začne být extrémně rozčilující. Nebo matematik začíná s matematickými algoritmy, aby dokázal, kolik lidí zemře, kolik jich zůstane atd. Třetí, který zasahuje do společnosti, chce, abych nám řekl: jezte, pijte, nedávejte si pozor, to přejde a půjde.

Ve stejné době, kdy je celý svět otupělý, se všechny vědecké instituce světa snaží dosáhnout snížení infekce, zastavit ji, dostat se z této zoufalé situace, jeden muž mává svým ruku, i když v určitém věku stěží viděl vážně nemocného s komorbiditou, t. j. s různými nemocemi atd. Objeví se další a říká: neumírají na covid virus, na infekci, ale na doprovodné nemoci. Tohle mě nejvíc zlobí.

Jak se orientovat v tom, co je správné?

- V medicíně se jasně říká: při stanovení diagnózy se v první řadě pohlíží na akutní proces, za druhé na chronické komorbidity. A na třetím místě jsou doprovodná onemocnění. Pamatujte, že tato doprovodná a chronická onemocnění mohou být aktivována, ale kdo je aktivuje - akutní proces! No, kdo je nakonec příčinou špatného nebo obtížného výsledku nebo komplikace onemocnění - samozřejmě akutní proces. To je pravidlo. Proto mám odpor k lidem, kteří si chtějí vštípit svou neznalost a mnohomluvnost. Lidé by to měli vědět.

Řekněme, že máte cukrovku, srdeční selhání nebo dokonce rakovinu. Svět také usiluje o to, aby se rakovina stala chronickým onemocněním. Lidé s tím žijí léta, jsou v remisi a cítí se dobře, jsou to společensky významní lidé. A najednou přijde tvrdý, ostrý proces a změní úplně všechno. No, kdo za to může, když se na základě této komorbidity objevují hluboké patologické procesy v mikrostruktuře cév a bronchiálního stromu? Tato akutní infekce k tomu přirozeně povede.

Jak koronavirus ovlivňuje játra, existují studie v tomto směru?

- Ano, svět se v podmínkách tohoto viru potýká s problémy s játry. A děláme studie v "Pirogov", který bude brzy propuštěn. Ve skutečnosti jsou jaterní enzymy zvýšené již před zahájením léčby. Nejsou to tedy léky, které mění enzymy, ale samotný virus je mění. Ale naštěstí tyto změny nezhoršují proces, nevstupují do příčin fatálního konce a po vyléčení naštěstí tento orgán zcela obnoví své funkce.

Podílí se však na celém chorobném procesu, který pokrývá všechny orgány a systémy. Gastrointestinální trakt je jedním z prvních systémů, který je virem zasažen, a tam je nakonec izolován, což se projevuje dyspeptickými potížemi. Asi 10 % lidí projde nejprve gastrointestinálními potížemi.

A dnes jsem měl pacienta s horečkou, žaludeční nevolností, nevolností, zvracením, tedy příznaky běžného enteroviru. Ale jelikož jsme v epidemické situaci, nemůžeme zavírat oči a nemyslet na těch 10%, u kterých se koronavirus může vyskytnout s gastrointestinálními projevy.

Už jsem zmínil, že hladina enzymů stoupá, což není fatální, ale virus má co do činění s buňkami žlučového systému. Proto u části pacientů, kteří u nás s největší pravděpodobností nebyli pozorováni, možná nebyli zaznamenáni, onemocnění probíhá s mírným žloutnutím. V celkovém plánu léčby v takových případech podáváme hepatoprotektiva - pomáhají játrům a žlučníku. Obecně lze říci, že neexistuje systém, který by nebyl zcela „zničen“vědci z celého světa. Také, jak jsem řekl více než jednou, stvořitel udělal z našich jater dokonalý orgán. Již tehdy staří Řekové věděli, že játra jsou regenerační orgán, který se rychle zotavuje. Všechno se jím čistí, játry prochází celá biochemie těla, mnoho funkcí.

Image
Image

Prof. Dr. Nikola Grigorov

Jaké by mělo být správné chování – jak vůči těm, kteří nám vysvětlují situaci, tak i sami sobě?

- Myslím, že v lidech je vštěpován strach z toho, zda a jak se máme izolovat, na co si dát pozor a podobně. Nejprve se člověk bojí o vlastní život, a když si pak připomene tuto blížící se smrtelnost, která přijde, je to velmi špatné. Začneme se bát nejen nemoci, která nám může vzít život, ale i strachu samotného. Nikdo nemá právo vyvolávat ve veřejnosti takový strach. Musíme se mobilizovat, hledat nějaké prevence, nebát se nemoci, udržovat kontakty s lidmi, kteří jsou však kompetentní, abychom mohli žít ve světě, byť na chvíli změněném, ale neopouštět svůj každodenní způsob bytost. Přirozeně budeme dodržovat opatření, která nám celý svět nabízí - to je částečná, větší či menší izolace a zamezení kontaktů, stagnace ve společnosti.

- Profesore Grigorove, říkáte, abyste nevzbuzoval strach, ale je tak těžké dodržet opatření, že je dost lidí, kteří kategoricky odmítají?

- Není to těžké, ale řeknu to potřetí: tenhle nesmysl nutí lidi na jednu stranu říkat: Je mi to jedno, nikdy nebudu nemocný, nebudu nosit masku, nebudu se izolovat. Tak to nemůže být.

Pak zasahuje i stát, který musí mít určitá pravidla. Mám pacienty ze zahraničí, poslední byl z francouzského Štrasburku. No, takovou stagnaci a izolaci jsme neměli během nejdůležitějších měsíců pro nemoc tady v Bulharsku.

Proto říkám, že byste neměli nezodpovědně mluvit o problému, který neznáte, ale chcete se postavit a vyjádřit se k němu v médiích, ukázat svou neznalost nebo něco, co jste náhodou četli světové informace. Veřejnost by se neměla děsit, ale informovat, že tato věc existuje. Žijeme jiný život, tohle pomine, ale je to teď a čím méně obětí svět dá, tím lépe. No, jsme v 21. století, nemůžeme obětovat lidi, abychom se "očistili". Tohle je z Pasteurovy doby. A všem těmto znalcům nebo problémovým prodejcům bych doporučil přečíst si Pasteura, který asi před 2 stoletími vyprávěl, jak vytvořil model stádové imunity.

Mnoho sporů se rozhořelo o tzv stádní imunita…

- Imunita je komplexní záležitost, v našem genomu je celá skupina genů, které ji řídí. Nedávno vyšla práce Australanů, kteří rozluštili gen řídící tvorbu a působení cytokinů, včetně této nechvalně známé cytokinové bouře. Neznáme úroveň naší imunity, jsou to všechno spekulace – prášky, činy, postoji atd., že si prý imunitu ovládáme. Geneticky nejsme na setkání s tímto virem připraveni stejně. V kritické situaci infekce od dvou lidí jeden onemocní, druhý ne.

V jednom bytě jeden onemocní, druhý ne. Rozumíš? Tuto skupinu spojovacích genů neznáme, na jaké úrovni jsou – zda některý z nich má mutace, zda má problémy se svou silou a vitalitou. A někteří lidé jsou vnímavější než jiní. Na druhou stranu samotná infekce je závislá na dávce, tj. čím více je určité prostředí zatíženo viry, tím je nakažlivější. Mělo by být také známo, že čím více času pandemie uplyne, tím více se virus opotřebovává, protože naráží na imunitní obranu. Toto je biologie tohoto viru, kterou stále dešifrujeme. A prohlášení, jak jsem již několikrát řekl, spočívají na vědeckém základě, a nikoli na touze po popularitě.

Populární téma