Téměř polovina lidí s chronickými nemocemi v Bulharsku měla během pandemie problém s přístupem k lékařské péči. Vyplynulo to z celostátně reprezentativního průzkumu sociologické agentury „Trend“: „Dopad pandemie COVID-19 na zdravotní péči a zdravotnické služby“, prezentovaného na třetí národní konferenci „Společně pro více zdraví“.
Podle studie mělo 40 % pacientů trpících chronickými nemocemi v podmínkách pandemie problémy s přístupem k diagnóze a léčbě. U nich dochází ke zpoždění či přerušení léčby a odložení diagnózy. Průzkum nebere v úvahu nediagnostikovaná onemocnění, protože se o nich respondenti nemají jak dozvědět.
Také 22 % respondentů zrušilo pravidelnou lékařskou prohlídku, 16 % zrušilo návštěvu nemocnice, 12 % ukončilo nebo odložilo terapii, 20 % mělo potíže s návštěvou svého osobního lékaře. Data ukazují, že 32 % dotázaných označilo svůj přístup ke zdravotnickým službám během pandemie jako problematický.
Deyan Denev, výkonný ředitel ARPharM, vysvětlil, že účelem konference je diskutovat o možnostech posílení zdravotního systému v roce 2022 zvýšením veřejných investic do zdravotnictví. V probíhající pandemii tak bude možné zajistit včasnou a adekvátní léčbu jak pacientům s COVID-19, tak chronicky nemocným v Bulharsku.
Veřejné investice do zdravotnictví u nás zaostávají za evropským průměrem, a aby se zmenšil rozdíl oproti Evropské unii, musí se investice do sektoru zvýšit o 10 % hrubého domácího produktu. Tím se sníží doplatek pacientů a místo dosavadních 60 % klesne pod 20 %. Vytvoření specializovaného fondu pro inovace může pacientům zajistit včasný přístup k inovativním terapiím.
„Existují čtyři strategické priority v oblasti zdraví: investice do prevence a screeningu; stabilizace odlivu lékařů a sester; zlepšení ambulantní péče a zavedení digitální zdravotní péče. Pandemie narušila fungování systému zdravotní péče, vyžádala si a stále si vyžádá mnoho lidských životů. Je životně důležité upřednostnit zdravotní péči v nadcházejícím roce a podniknout odvážné kroky ke zvýšení veřejných investic a provést nezbytné systémové změny pro řešení budoucích krizí,“uzavřel Deyan Deneuve.
Arkady Sharkov z Expertního klubu pro ekonomiku a politiku (EKIP) představil na konferenci evropskou analýzu „Efekty opožděné poptávky po zdravotních službách v důsledku pandemie COVID-19“. Podle údajů WHO 60 % zemí v Evropě pozastavilo nebo přerušilo své programy screeningu na nepřenosné nemoci.53 % zemí uvedlo úplné nebo částečné přerušení činností souvisejících s kontrolou hypertenze, diabetu a diabetických komplikací.
Částečné nebo úplné přerušení činností souvisejících s léčbou kardiovaskulárních mimořádných událostí uvedlo 17 % zemí s vysokými příjmy a 26 % uvedlo přerušení činností souvisejících s léčbou onkologických onemocnění. Nejvíce jsou postiženy rehabilitační procedury – 79 % zemí v Evropě hlásí jejich částečné nebo úplné pozastavení.
Arkady Sharkov také prezentoval data o dopadu pandemie COVID-19 v naší zemi. „Hospitalizace se v letech 2020 a 2021 snížily o 20 %, což svědčí o kumulaci nediagnostikovaných a neléčených lidí s chronickými nemocemi. Přibližně 2 300 z nich nemá diagnostikovanou malignitu. U kardiovaskulárních, respiračních a endokrinních onemocnění je situace podobná.
Očekává se, že počet pacientů se v roce 2022 zvýší nebo dožene., protože jejich část bude mít pokročilé onemocnění, s komplikacemi a pravděpodobně již bude potřebovat rychlou lékařskou pomoc. Post-Covid syndrom také zhorší chronická onemocnění a zatíží zdravotní systém,“řekl Sharkov.
