Milen Penev je právník se seriózní praxí v celé řadě oblastí obchodního práva. Zajímá se také o právní aspekty pandemie COVID-19 a ochranu lidských práv v této souvislosti. Zastával různé pozice, včetně vedoucího právního oddělení společnosti Raiffeisen Leasing Bulharsko a senior právníka v jedné z předních advokátních kanceláří v Bulharsku a po celém světě – CMS. Za svou práci získal velkou pochvalu od svých bulharských i zahraničních klientů a partnerů.
Adv. Peneve, jaký je váš názor jako právní osoby na poslední příkaz vydaný ministrem zdravotnictví - Dr. Stoycho Katsarovem?
- Ministr zdravotnictví 3. listopadu odvolal svůj příkaz ze dne 19.10.2021 omezující lidská práva na základě zeleného certifikátu a vydal další s téměř totožným obsahem. Jednou z hlavních „inovací“v tomto řádu je zařazení učitelů do systému diskriminace prostřednictvím certifikátů – bod 20 řádu. Jediný způsob, jak lze tento čin popsat, je další výsměch právnímu státu a možnosti spravedlivé spravedlnosti.
Vnucená praxe, kdy ministr zdravotnictví neustále ruší a upravuje své příkazy k zavedení dočasných protiepidemických opatření, má za cíl velmi jednoduchý cíl - zbavit jeho příkazy účinného odvolání.
Když je podána stížnost, zahájení řízení, naplánování soudního jednání a dokončení případu soudním rozhodnutím trvá technickou dobu. To vše trvá minimálně několik měsíců. Když ministrův příkaz zruší, a tudíž již neexistuje v právním klidu, dává to soudu důvod k zastavení případu z důvodu nedostatku předmětu a právního zájmu. Činnost ministra zdravotnictví tak zůstává zcela nekontrolována a veškeré úsilí žadatelů i jimi investovaný čas, úsilí a peníze jde vniveč.
Proč se to takhle děje?
- To vše je výsledkem novely zákona o zdraví z jara loňského roku a zejména čl. 63. Tyto právní změny vytvořené v odst. 1 písm. 3 Čl. 63 extrémně široké možnosti pro vyhlášení mimořádné epidemické situace a v odst. 4 pověřil ministra zdravotnictví, aby byl vrchním velitelem lidského zdraví a života v Bulharské republice. Žádný státní orgán v současnosti nemá tak neomezenou a v praxi i moc zbavenou možnosti veřejné kontroly. Jediní, kdo mohou ovlivnit ministra zdravotnictví, jsou předseda vlády a prezident, ale ne normální bulharští občané soudním nebo správním nařízením. To vyvolává velmi vážnou otázku, zda je Bulharsko v současnosti demokracií a zda byla zachována společenská smlouva mezi občany a státem.
Vinu na tomto stavu nese i Ústavní soud (ÚS). Texty Čl. 63, odst. 2-7 byli napadeni před Ústavním soudem prezidentem Bulharska.
Nejvyšší soud nerespektoval žádost prezidenta a potvrdil zákonnost napadených norem rozhodnutím č. 10 ze dne 23. 7. 2020. Zvláštní stanovisko k odeslaná žádost, zde je část jejich argumentů:
„Ochrana veřejného zdraví je vlastně zaměřena na ochranu života a zdraví každého občana a právo na život je nezadatelné právo a jeho ochrana může být důvodem pro omezení základních práv. Tato okolnost však nemění požadavek, aby tato omezení byla stanovena zákonem, a nikoli nařízením ministra.
Samozřejmě jsou někdy nezbytná mimořádná opatření. Naléhavost však není ústavním pojmem a za druhé „naléhavé“samo o sobě neznamená „mimořádné“, tzn. omezování základních práv.
Naopak – opatření omezující základní práva, ať už naléhavá či nikoli, jsou mimořádná – a mohou být stanovena pouze zákonem. A výkonná moc může uplatňovat pouze tato opatření (tento zákon), jako je například uložení jednoho nebo druhého opatření v každém dalším regionu země."
Na závěr: jednání ministra zdravotnictví od 3. listopadu není překvapivé. Takové akce se pravidelně opakují déle než rok. Již samotná skutečnost, že pravomoc ve věci odvolání jeho příkazů byla převedena z Nejvyššího správního soudu na Správní soud - Sofie-město a v minulých dnech byly zamítnuty všechny žádosti o pozastavení předběžného výkonu příkazu ze dne 19.10.2021, dala také za pravdu. jasná známka toho, jak se věci vyvíjejí. Jediným orgánem, který může v tuto chvíli obnovit rovnováhu v zemi a dát šanci na nějakou normalitu, je Národní shromáždění.
Měla by odstranit mimořádné pravomoci ministra zdravotnictví a přijmout text ve zdravotnickém zákoně, který stanoví očkování proti Covid-19 jako zcela dobrovolné, čímž se zastaví veškeré pokusy o diskriminaci a nátlak vůči bulharským občanům.
Jaké jsou vaše důvody pro váš názor na tyto objednávky?
-Podle mého názoru se jedná o extrémně nezákonný příkaz. Rád bych uvedl některé důvody na podporu své práce, počínaje skutečností, že vakcíny nemají normální registraci. Mají jednu nouzovou situaci, která je podmíněná, zbývají dva až tři roky na pokračující lékařský výzkum a případné prokázání jejich účinnosti a bezpečnosti.
Ještě bych rád dodal, že stejně jako jsou výrobci vakcín na základě svých smluv s Evropskou komisí zproštěni odpovědnosti, tak je stát osvobozen od jejího nošení prostřednictvím informovaného souhlasu, který lidé podepisují před očkováním. Ve skutečnosti se jedná o vakcíny, za které není nikdo zodpovědný.
Další velkou nesrovnalostí při zavádění zelených certifikátů je skutečnost, že očkovaní lidé jsou i nadále přenašeči nákazy covidem, ale přesto mají plnou svobodu pohybu a kontaktu. Z této poslední skutečnosti vyplývá, že tento řád nemá žádný lékařský význam.
Skutečnost, že očkovaní lidé, kteří mohou nemoc přenášet, mají volný přístup na všechny možné veřejné akce a místa znamená, že tento příkaz nenaplňuje účel omezení epidemie a ochranu života a zdraví lidí, který je v podstatě jeho právním účelem, v praxi vede k opačným výsledkům. Tento řád pomáhá zvyšovat nákazu, šířit epidemii a zvyšovat počet nemocných. Od této chvíle ztrácí tento dokument svůj čistě lékařský význam a otázka, proč byl vůbec vydán, je velmi vážná.
Advocate Milen Penev
Které předpisy aktuální objednávka porušuje?
- Nařízení je v rozporu s velkým množstvím právních předpisů, včetně textů antidiskriminačního zákona, a to z toho důvodu, že lidé se dělí do tří skupin - očkovaní, reinfikovaní a ti, kteří nespadají do tzv. první dvě skupiny, jako jsou očkovaní, jsou privilegované a mají plný soubor lidských práv, zatímco lidé z dalších dvou skupin podléhají různým diskriminačním omezením. Nejhorší situace je pro lidi, kteří nespadají do prvních dvou skupin (očkovaní a ti, kteří byli nemocní).
Pokud jde o zdravotníky, pracovníky na všech četných pracovištích uvedených v objednávce, studenti, kteří navštěvují kurzy atd., aby si udrželi zaměstnání, jejich jedinou možností je pravidelně provádět PCR, test antigenu nebo být očkován. Je jasné, že jde o diskriminaci a násilí proti jejich vůli, ale ještě závažnější je problém, který se týká i mnoha lidí s chronickými, autoimunitními onemocněními, těžkými alergiemi, se sklonem k trombóze, kteří prodělali infarkt. Z lékařského hlediska není vhodné, aby byli všichni očkováni. Pak, aby fungovaly, musí vynaložit značné částky na testování. Při 8 testech PCR za měsíc to dává celkem 720 BGN za měsíc při průměrné ceně testu PCR 90 BGN
U antigenních testů je to podobné, jako u 12 testů, pokud předpokládáme průměrnou cenu 25 BGN za každý, lidé za ně musí zaplatit 300 BGN.za měsíc. To je obrovská finanční zátěž pro ty, kteří se neuzdravili a z toho či onoho důvodu se nemohou nebo nechtějí nechat očkovat. Stejně jako zde se do nejhorší situace dostává tato podskupina, která nejenže nechce být očkována kvůli svému osobnímu přesvědčení, ale je pro ně kontraindikována z čistě zdravotních důvodů.
A pak přichází otázka: co by měli dělat? Pokud si chtějí udržet práci, jsou povinni se nechat očkovat, což již představuje riziko pro jejich zdraví a dokonce i život. Zde je třeba upozornit, že tím dochází i k porušení ustanovení zákoníku práce - jednostranně změnit pracovní poměr může zaměstnavatel pouze v případech výslovně upravených zákonem. Druhou možností je změna pracovního poměru se souhlasem zaměstnance.
Podle zákoníku práce nelze měnit pracovní poměr na základě zelených certifikátů ani podle toho, kdo je či není očkovaný. Takové hypotézy nelze vytvořit příkazem ministra zdravotnictví – to je nezákonné. Další dotčenou skupinou jsou lidé podle čl. 29 řádu, jmenovitě zdravotníci a personál, kteří nesmějí pracovat, pokud nesplňují požadavky na zelený certifikát.
Zde si také musíme uvědomit hluboce nemorální povahu tohoto řádu a také jeho protilékařský aspekt. S tímto nastavením je velké části mediků zastaven přístup na svá pracoviště, protože někteří z nich nejsou očkováni, a to právě v podmínkách epidemie. Protože otázka zůstává otevřená, kdo se bude starat o nemocné?
Jak pro pacienty s Covid-19, tak pro všechny ostatní. Co bude s epidemií dál - podaří se ji zvládnout, nebo naopak s menším počtem lékařů v nemocnicích se celková zdravotní situace v zemi ještě více zhorší? Dále dochází k porušení zákona o vysokém školství. Tento zákon nestanoví možnost, aby byli studenti zbaveni vzdělání, což bude důsledkem tohoto nařízení.
Odpírání pacientů o jejich právo na návštěvu je také nezákonné, podle bodu 30 objednávky. Dochází k velmi závažným porušením řady článků Ústavy, jako je např. čl. 52 odst. 1 písm. 4, který říká, že nikdo nemůže být podroben nucenému zacházení a hygienickým opatřením, s výjimkou případů stanovených zákonem.
A v tomto případě tato opatření neukládá zákon, ale nařízení ministra zdravotnictví, což je právní akt mnohem nižšího stupně. Porušeno je také několik textů článku 48 týkajících se pracovních práv lidí. Tyto delikty se do značné míry překrývají s některými ustanoveními antidiskriminačního zákona a zákoníku práce. Porušovány jsou i texty Ústavy související s právem na vzdělání. Toto právo je zakotveno jak v zákoně o vysokém školství, tak v ústavě.
Dochází k nějakým porušením v rozporu s evropskými předpisy a mezinárodními dohodami?
- Ano, důležité porušení tohoto příkazu se týká samotného evropského nařízení č. 2021/953 ze dne 14.06.2021, který upravuje vydávání zelených certifikátů. Na mnoha místech nařízení je výslovně napsáno, že osvědčení podle tohoto nařízení jsou vydávána výhradně za účelem usnadnění bezplatného cestování v rámci současné pandemie. To znamená, že tyto certifikáty slouží jen a jen pro cestování mezi evropskými zeměmi. Toto je jejich jediný účel stanovený v nařízení.
Na druhou stranu vidíme, že ministr zdravotnictví se snaží zelené certifikáty využít ke zcela jiným účelům, a to k vytvoření vnitřních státních omezení s výrazně diskriminačním charakterem vůči bulharským občanům. To je další důvod nezákonnosti příkazu, protože odporuje účelu evropského nařízení.
Je třeba zdůraznit, že bod 36 preambule nařízení uvádí, že je nutné zabránit přímé či nepřímé diskriminaci ve vztahu k nařízení. Je tam výslovně napsáno, že se najdou lidé, kteří buď neměli možnost se očkovat, nebo se tak rozhodli nedělat, např. stejná položka.36 končí slovy: "…toto nařízení nelze vykládat tak, že zakládá právo na očkování nebo povinnost očkovat".
Kde stojí toto evropské nařízení v hierarchii bulharské legislativy?
- Toto je akt, který má přímou aplikaci. To znamená, že můžeme předpokládat, že je součástí bulharského práva, protože směrnice musí být implementovány s dodatečným bulharským zákonem, který bude vytvořen. Nařízení působí přímo a po jeho přijetí se okamžitě stává součástí bulharského práva. To je také nejkřiklavější porušení tohoto evropského nařízení, které výslovně upravuje vydávání zelených certifikátů.
Kromě porušování mnoha zákonů, ústavy, evropských nařízení, máme také porušování mezinárodních aktů, které regulují a chrání lidská práva. Jde o Všeobecnou deklaraci lidských práv OSN, Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, porušování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením atd. Existuje tedy mnoho důvodů pro to, aby byl tento příkaz prohlášen za neplatný, a doufám, že tak učiní bulharský soud.
