Francouzsko-rakouský výrobce Valneva zveřejnil první data ze studie. VLA2001 používá zabité koronaviry
Nová „mrtvá“vakcína proti COVID-19 je podle dosavadních klinických studií účinnější než vakcína AstraZeneca. Vakcína francouzsko-rakouského výrobce proti koronaviru prý produkuje více protilátek a méně vedlejších účinků. Bude to první svého druhu v Evropě proti koronavirové vakcíně založené na usmrcených virech.
Vakcína VLA2001 je vyrobena pomocí buněk Vero, které Valneva již vyvinula pro vakcínu Ixiaro proti japonské encefalitidě. Obsahuje také inaktivované částice koronaviru, které byly ošetřeny tak, aby nemohly způsobit onemocnění. Přidávají se také posilovače vakcín – látky, které pomáhají posílit imunitní odpověď.
Jak funguje „mrtvá“vakcína?
Inaktivované nebo „mrtvé“vakcíny obsahují, jak jejich název napovídá, pouze usmrcené patogeny, které se již nemohou reprodukovat, nebo pouze složky patogenů. Tělo je rozpoznává jako cizí a stimulují vlastní obranný systém těla k tvorbě protilátek, aniž by se u nich rozvinula nemoc.
Tato technologie je již dlouho zavedená a například v Číně se používá v boji proti koronaviru. Další „mrtvé“vakcíny bojují proti sezónní chřipce, záškrtu, hepatitidě B, dětské obrně nebo tetanu. Vakcína Valneva má podobnou strukturu jako klasické vakcíny proti chřipce a mělo by být možné ji uchovávat při normální teplotě v chladničce.
Tato vakcína je v současné době jedinou kandidátskou inaktivovanou vakcínou testovanou v klinických studiích proti covidu v Evropě. Nedávno byly oznámeny pozitivní počáteční výsledky její studie fáze 3. Ve srovnání s vakcínou AstraZeneca měli účastníci klinické studie vyšší průměrnou neutralizační protilátku, uvedla společnost. A závažné nežádoucí účinky nebyly vůbec registrovány. Podle informací se studie zúčastnilo 4012 lidí starších 18 let ze Spojeného království.
„Tyto výsledky naznačují, že vakcína je připravena hrát důležitou roli v boji proti pandemii,“řekl Adam Finn, ředitel studie a profesor pediatrie na Bristolské univerzitě.
Hlavním cílem společnosti je omezit šíření pandemie pomocí vakcíny. A v pozdější fázi k použití pro rutinní imunizace, včetně nových variant covidu. Očekává se, že bude hrát důležitou roli také v přeočkování.
Generální ředitel Valnevy, Thomas Lingelbach, oznámil, že společnost chce, aby byla vakcína schválena co nejdříve, aby nabídla lidem, kteří ještě nejsou očkováni, alternativní řešení ochrany před nemocí. První kroky k žádosti o schválení od britského zdravotnického úřadu MHRA již byly podniknuty. Žádost o prvotní schválení byla rovněž předložena Evropské lékové agentuře na podzim 2021. Pokud takové schválení obdrží, mohla by Valneva začít dodávat svou vakcínu od příštího roku.
Je Valneva tím správným produktem pro skeptiky?
Někteří lidé jsou skeptičtí k mRNA vakcínám Biontech a Moderna, protože byly vyvinuty velmi rychle a jsou založeny na nové metodě. Vektorová vakcína společnosti AstraZeneca se také setkala s nedůvěrou mnoha lidí v naší zemi i v jiných zemích po celém světě.
Na rozdíl od těchto dříve schválených vakcín proti covidu je Valneva klasickou „mrtvou“vakcínou. Pozorovatelé se domnívají, že dlouhodobá technologie by mohla přesvědčit i skeptiky ohledně očkování. Ostatně metoda je považována za dobře prozkoumanou a po desetiletí se používá například pro očkování proti sezónní chřipce. Inaktivované vakcíny proti koronaviru se již používají v Číně (Sinopharm), Rusku (Covivac) a Indii (Covaxin).
Co ale skutečně odlišuje mRNA vakcíny od vektorových vakcín?
Debata o různých typech vakcín proti koronaviru nekončí. Ty dosud schválené v EU jsou založeny na technologii mRNA (Biontech /Pfizer a Moderna) nebo vektorových virech (AstraZeneca a Johnson&Johnson).
Všechny vakcíny mají stejný cíl – předcházet vážným onemocněním po infekci covidem, ale fungují různými způsoby.
Proč vůbec existují různé typy vakcín?
Hlavní rozdíl je mezi „živými“a „mrtvými“vakcínami, které jsou vyráběny různými technologiemi. Nejnovější vývoj také zahrnuje vakcíny založené na genu – včetně mRNA a vektoru.
Všechny druhy mají různé vlastnosti, pokud jde o imunitní odpověď, kterou vyvolávají, a také specifické požadavky na produkci.
Patogeny mají také různé vlastnosti, takže ne všechny typy vakcín jsou vhodné pro každé infekční onemocnění. Proto se provádí rozsáhlé testování, aby se zjistilo, které vakcíny lze proti konkrétní infekci použít nejúčinněji.
Jak fungují různé typy vakcín?
U mRNA vakcín, jako jsou ty od Biontech/Pfizer a Moderna, nejsou pro imunizaci vyžadovány žádné patogeny ani jejich složky. Místo toho pracují s genetickou informací z koronaviru, která není převzata z viru samotného, ale zcela uměle vytvořena.
Tyto informace slouží tělu jako plán, který může použít k produkci neškodných bílkovin. Stejně jako u vektorové vakcíny stimulují imunitní systém a tvoří se protilátky.
mRNA vakcína ve skutečnosti není nová. Ví se už asi 30 let. První klinické studie pro léčbu rakoviny u lidí byly provedeny před více než deseti lety. Princip mRNA se také používá u kardiovaskulárních nebo autoimunitních onemocnění.
Vektorové vakcíny
Vektorové vakcíny, jako jsou ty od AstraZeneca nebo Johnson&Johnson, jsou založeny na virech, které jsou pro člověka neškodné, tzv.vektory. Například vakcína AstraZeneca je šimpanzí adenovirus, který je neaktivní, takže se již nemůže replikovat. Johnson&Johnson používá neškodný lidský adenovirus.
Tyto viry jsou vybaveny složkami koronaviru – tzv. spike proteinem. V ideálním případě imunitní obrana člověka reaguje na SARS-CoV-2, který se maskuje jako neškodný virus, tvorbou protilátek proti koronaviru.
Vektorové vakcíny byly také použity proti jiným nemocem před covidem, jako je ebola a horečka dengue. Typ vakcíny není nový, v současnosti se také studuje pro léčbu rakoviny.
