S Dr. Ivanem Kazminem mluvíme o zhoršení revmatických onemocnění na podzim a jejich léčbě.
Dr. Kazmine, proč na podzim a v zimě prudce roste počet lidí, kteří hledají revmatologa?
- U degenerativních a zánětlivých onemocnění kloubů a páteře pozorujeme tzv meteotropie - zesílení obtíží při změně počasí (většinou vlivem atmosférického tlaku). Proto se bolest, kterou pacienti zažívají, nazývá meteopatická. Na podzim a na jaře se často mění atmosférický tlak. Proto se v těchto sezónách potíže pacientů stávají častějšími a intenzivnějšími, a proto vyhledávají pomoc revmatologa.
Chlad, vlhko, vítr jsou faktory, které zesilují obtíže již existujícího onemocnění, ale nejsou primární příčinou jeho vzniku. Od prarodičů jsme slýchali „začala se mi točit kolena nebo je mi zima v kloubech, tak zítra bude pršet“– to je typický příklad meteopatické bolesti. Jiní pacienti si za stejných okolností stěžují na bolesti zad a dolní části zad, protože tam je proces artrózy nejpokročilejší.
Je v Bulharsku více lidí s revmatologickými chorobami ve srovnání například se Španělskem nebo Finskem?
- Lékařská věda ví, že u většiny revmatických onemocnění existuje určitá genetická predispozice. Z tohoto důvodu je obtížné provádět srovnání ve výskytu takových onemocnění u velkých skupin lidí (lidí, národů), které jsou geneticky odlišné. U nás lze takové srovnání provést například s bulharskými občany různého etnického původu.
U kterých etnik jsou revmatická onemocnění častější?
- Pozorujeme vyšší frekvenci zánětlivých onemocnění páteře a systémových onemocnění pojivové tkáně u lidí tureckého etnika
S největší pravděpodobností za to může manželská uzavřenost lidí tohoto etnika, která je předpokladem vyšší frekvence výskytu rizikových genetických kombinací.
Jsou revmatologická onemocnění "omlazující" a pokud ano, proč?
- V současné době neexistují žádná vědecky prokázaná data o takovém „omlazení“nemocnosti. To, že stále častěji nacházíme taková onemocnění u mladších lidí, je dáno dostupností dobře vyškolených revmatologů a lepšími možnostmi časné laboratorní a zobrazovací diagnostiky. Například jen za posledních 10-12 let se počet revmatologů v regionu Burgas zvýšil ze tří na 10.
S jakými nejčastějšími stížnostmi lidé přicházejí k revmatologovi?
- Bolest. Bolest kloubů, páteře a/nebo svalů. Odtud musí revmatolog udělat vše potřebné a možné, aby objasnil příčinu, určil nemoc a předepsal léčbu.
Jak se diagnostikují revmatologická onemocnění?
- První podmínkou je, aby se pacient dostal k revmatologovi. Revmatolog pak na základě jeho stížností, fyzikálního vyšetření, laboratorních a zobrazovacích výsledků, konzultací s dalšími odborníky, v případě potřeby nasadí tzv. pracovní diagnostiku a určuje léčebné chování. Sledováním stavu pacienta v průběhu času může revmatolog změnit diagnózu i léčbu.
Jaká je léčba?
- Není možné uvést pouze lékové skupiny, natož jednotlivé léky.
Léčba závisí na mnoha faktorech a je povinností a odpovědností lékaře. Každá léčba je sdíleným rozhodnutím lékaře a pacienta, kde lékař má vedoucí roli.
Existují přírodní „léky“– bahno, louh, slunce, moře atd.?
- Ano, existuje. A nejen ty uvedené, ale i minerální vody, bylinky, tělesná cvičení. Existují historické záznamy a archeologické artefakty, které dokazují, že tento typ přírodního „léku“lidstvo používá již více než 10 000 let.
Kdo a jak může tyto přírodní „léky“používat? Předepisuje lékař?
- Jako u každého léčivého přípravku existují indikace a kontraindikace pro jeho použití. Jelikož se bavíme o léčbě, je to lékař (alespoň ze zákona), kdo předepisuje druh, způsob a délku podávání těchto přírodních „léků“a je odpovědný za jeho doporučení.
Jaké by mělo být chování člověka s revmatologickým onemocněním v chladných měsících?
- Stejně jako u všech ostatních lidí – nevystavujte se podchlazení, udržujte fyzickou aktivitu podle svých možností a atmosférického počasí, vyhýbejte se možným rizikům pádu, kontaktu s lidmi trpícími sezónními infekcemi, přijímejte tekutiny pod formou teplých (nejlépe nealkoholických) nápojů, jíst vyváženou stravu a dodržovat doporučení ošetřujícího revmatologa.
Jídlo by mělo být přirozené a nemělo by vést ke zvyšování tělesné hmotnosti, aby nedocházelo k přetěžování kloubů. Za druhé je vhodné, aby potraviny byly přírodního původu – čerstvá zelenina, ovoce, maso, mléko a mléčné výrobky. Aby nedošlo k použití tzv zpracované potraviny – salámy, klobásy, svačiny, krekry, chipsy, slazené sycené nápoje.
Někdy, zvláště v zimě, radím svým pacientům jíst např. pachu, prasečí nohy a uši, protože je to potravina bohatá na chrupavky a kolagen a je výživnější, levnější a chutnější než doplňky stravy s takový obsah.
Co by měl pacient udělat, aby zmírnil příznaky své nemoci?
- Zmírnit příznaky nemoci neznamená vyléčit ji. Ve většině případů takové chování „rozmazává“lékaři samotnou nemoc. Příznaky jakékoli nemoci jsou především signálem pro pacienta, že s jeho tělem není něco v pořádku. Interpretace těchto příznaků, jejich shromáždění do komplexu příznaků a odhalení příčiny jejich vzhledu je hlavním úkolem lékaře. Vlastní diagnostika a samoléčba pacientem častěji nese riziko pro něj samotného.
Existuje prevence revmatologických onemocnění a co to je?
- Revmatologická onemocnění mají z velké části nejasnou, ne-li neznámou příčinu. Proto není možné zabránit, tzn. aby se zabránilo jakémukoli onemocnění, jehož příčina není známa. Snad jen v případě osteoporózy je účinná prevence možná intenzivní fyzickou aktivitou, sluněním v letních měsících a příjmem vit. D a vit. Po zbytek roku omezte a pokud možno přestaňte kouřit, omezte příjem kávy na 2 šálky denně, konzumujte přírodní potraviny a nápoje s vysokým obsahem vápníku.
Je něco důležitého, co by lidé měli vědět, na co jsem se vás nezeptal?
- Výživové doplňky nejsou lék. Nespoléhejte na ně jako na prostředek k vašemu vyléčení. Velmi často může mít pacient subjektivní úlevu při užívání doplňků výživy, ale zároveň se onemocnění dále rozvíjí a může vést k trvalému a nevratnému poškození.
